Den třetí – přesun do Sigiyrije

Tak jsem si uvědomil, že jsem vám nedal vědět, jak to odpadlo s Jindřichovou krosnou. Našla se. Tak to bychom měli.

Ráno jsme s Rouzí dorazili na snídani jako první, dali si opět vajíčka páč nic jiného neměli. Po chvíli přišel Dřevák se stále hrozně vypadající Raduš, ovšem po wifihoničich ani vidu ani slechu. Dřevák jim šel lehce zaklepat na dveře a po chvilce oba vylezli. Ondřej zmuchlanej jak vánoční papír měl na jazyku historku z předešlého večer. Že prý mu místní domorodec nabízel trávu a že odmítnul a od té doby si nic nepamatuje.

V devět už na nás čekal náš průvodce a vyrazili jsme VANem (auto pro cca 7 lidí), směr Pinawalla. Po cestě jsme měli pár zastávek u kaučukovníků, pole ananasů a na oběd. Kolem dvanácté jsme dorazili do Pinawallueai (nevim jak se to píše) na slony. Nevím, co mi chtěl náš slon naznačit, ale hodil takovýho dorta, že to jsem snad neviděla ani u mýho bratra. Zkusím sem dát pár fotek (myslím, z té jízdy na nich). Byl to celkem povedený výlet. Posuďte sami..

Prozíravě jsme si zarezervovali na dnešní noc hotel, resp. domek za 700 Kč pro všechny. Pak nás pan průvodce, Django jak mu pracovně říkám, upozornil, že hotel se nachází cca 70km od Sigiyrije, což je více jak 2h cesty. Takže jsme ho zrušili a nechali si od něj sehnat jiný. Jsme ubytování uprostřed jungle ale je to tu fajné. K večeří jsme měli rýži s kari a Django tvrdil, že po pálivém jídle se nám bude dobře spát.

Dneska je úplněk, takže budhisti nesmí pít alkohol. Po chvíli Dřevák vytahuje z krosny flašku bechera, kde to ten kluk bere, netuším. Ale mohl by to být ten stejný člověk co dealuje Raduš ty antibiotika.

Zítra vyrážíme směr Lví hora.    

Pa