Uteklo to jako voda a zítra ve tři hodiny místního času
odlétáme směr k bílým Vánocům v ČR. Doufám, že se Vám tu líbilo tak
jako nám, mějte se hezky.
Jindřich, Raduš, Terez, Dřevák,Martin
a Ondřej
Po delší odmlce, se opět připomínáme. Během těchto tří dnů
jsme museli vyměnit hotel, páč ten původní byl pouze na tři noc a pak už neměli
volno. Běhali jsme chvíli po pláži a vyptávali se a na konec jsme o hotel
vedle. Je tu trocha bída s internetem, takže to jen do začátku na
vysvětlenou.
Sice jsme šli spát brzo ale ani tak budíček před druhou ráno
nebyla žádná hitparáda. Začátek byl slibný rovinka a pár schodů. Při tom nás Ondřej
vpravil do tajů showbiznysu, který ovšem sleduje maximálně jednou měsíčně a
rozhodně ne při pracovní době. Pak se kadence i výška shodu začala rapidně
zvedat a začalo se ozývat první halekání. Po cestě jsme potkali spousty občanů
ze sovětského svazu ale také z čech. Respektivě čechů tam bylo tolik, že
na vrcholku to vypadalo spíš jako na Sněžce než kdesi na Srí Lance. Náš čas byl
fenomenální cca dvě a půl hoďky, takže se na východ čekalo asi hodinu. Byla tam
celkem kosa, místní se schovávali v nějakém bunkru, kde leželi na zemi,
tak jsme se tam vetřeli. Jakmile začalo svítat, začal i ceremoniál (halekání,
mlácení do bubnů a pobíhání v prostěradlech). Pohled to byl ovšem fantastický.
Tak aktuálně sedíme na terase v našem novém hotelu a
máme výhled na celé Kandy. Teplota piva i vzduchu akorát.